Tři chlapi v chalupě - rozhovor z časopisu Televize.

       

Proč se Valérie Zawadská plazí křovím?

 

Nejoblíbenější dabingová herečka má doma řadu ocenění, která získala nejen v anketě Týtý, ale také v Přelouči, kde se vyhlašuje cena Františka Filipovského. Jenže Valérie Zawadská není jen hlas propůjčovaný zahraničním hercům, na svém kontě má i řadu úspěšných rolí v televizních filmech a v divadle.

 
       
  Před dvěma lety se Valérie Zawadská stala dokonce absolutní vítězkou ankety Týtý. Na tuto chvíli ráda vzpomíná. „Jen půl hodiny předtím jsem přebrala třetí zrcadlo jako nejoblíbenější hlas v ženské kategorii. V Přelouči Františka Filipovského byla také kategorie nejoblíbenější dabingový hlas a tady jsem měla tu čest získat cenu třikrát. Přede mnou ji v nultém ročníku dostala Věra Galatíková, která je můj obrovský vzor,“ připomíná. V současné době se chystá na dabování nového seriálu pro televizi Prima. Původně měla pracovat hned na dvou seriálech zároveň, což nakonec nevyšlo. „Když režisér jednoho seriálu zjistil, že mě oslovil i režisér toho druhého, řekl, že můžu být jen v jednom. To se mi stalo poprvé, proč to tak je, nevím,“ přemýšlí nad nezvyklou podmínkou herečka. „Dostala jsem také nabídku na malou pěknou roličku do televizního filmu I ve smrti sami v režii Dušana Kleina. Když jsem četla scénář, okamžitě se mi vybavila práce na seriálu Tři králové s Karlem Kachyňou, kde jsem hrála fotografku, která jednoho z hrdinů ukrývá před gestapem. Nádherná práce... A nabídka pana režiséra mě přinutila učinit ponovoroční předsevzetí: zase si trošku spravit figuru, kamera přidává kila...

Valérie Zawadská

 
 

Hra na kovboje

Boj s časem zvládá Valérie Zawadská bez problémů díky svému muži, hudebníku Romanu Křížovi, který je stále ještě s dětmi na mateřské dovolené. „Odpadá nám shánění tet na hlídání, což je výhoda. Když je úplně nejhůř a muž jede točit muziku, povoláme babičku z Vimperka. Ta je skvostná, stačí jí zavolat v neděli večer a ona je v pondělí ráno už u nás,“ pochvaluje si. Nikdy neměla pocit, že by jí něco uteklo, když nebyla s dětmi doma ona sama. Od roku 1994 je totiž na volné noze a nabídky na práci se snaží zkoordinovat tak, aby byla co nejvíce se syny. „Ne vždy to jde, navíc se těším do práce, že si od nich odpočinu, a naopak z práce se těším na ně. Teď jsem zrovna prožila nádherný víkend, kdy jsem s dětmi, se svou kamarádkou a jejím šestiletým synem dva dny lítala po sídlišti a hrála si na indiány a na kovboje. Myslím, že kdyby nás někdo natočil skrytou kamerou, měl by pocit, že jsme se všichni zbláznili a ptal by se, proč se ty dvě ženské plazí v křoví...,“ směje se. V menšině si doma nepřipadá, jen se častěji musí chovat spíš jako kluk než jako holka. Byla by také ráda, kdyby mohla říkat, že má tři chlapy v chalupě. „Můj sen je totiž mít baráček. Kluci třeba chtějí pejska. Jenže já jsem z dědiny a nechci, aby pes byl zavřený v paneláku. Děti to zatím chápou, ještě mě neprosí na kolenou, jako když si chtějí pustit počítač. To pak jsou komedianti schopní klečet se sepnutýma ručičkama jako malí andělíčci a žadonit: Maminečko zlatá, prosím tě, pusť nám počítač!“ vypráví, jak si s ní její malí „chlapi“ dokážou poradit.

 
 
Valérie Zawadská Vlaštovka pro radost

Když se Valérie Zawadská zamýšlí nad tím, čím jí udělaly děti největší radost, bez váhání říká, že samozřejmě tím, že jsou. „Nejhezčí je, když udělají něco, co člověk nečeká. Třeba Honzík, který už chodí do druhé třídy, mi dal papír a řekl: To jsem ti napsal ve škole. Byla to složená vlaštovka, na ní byla namalovaná srdíčka, sluníčka, kytičky a slon, což je moje nejoblíbenější zvíře. A pod tím bylo: Milované mamince, mám tě rád, Honzík. Nebo mi Románek namaloval kytičku a dal mi ji s tím, že je jen pro mě a nikomu ji nemám dávat,“ s dojetím vzpomíná. Překvapení od dětí ovšem bývají různá a mladší syn jí jedno přichystal před dvěma lety. „Já dětem před spaním čtu a tatínek jim zpívá. Před časem jsem dětem večer zhasla a řekla: Pojďte, zazpíváme si na dobrou noc. Dvouapůlletý Románek mi tehdy dal prstíčky na pusu a řekl: Mlč, tatínek zpívá líp, ty čti! Od té doby jim moc nezpívám, jen když pějeme všichni. Ale až mi muž napíše písničky, které mi slíbil, tak je určitě nahraju,“ slibuje si herečka.

Není novinář jako novinář

   

Když Valérie Zawadská dělá rozhovor, má někdy chuť sama se novinářů na něco zeptat. „Zajímá mě, jak žije ta ženská, co mě zpovídá. Zajímá ji to, nač se mě ptá? Nebo jen dělá svou profesi? Novináře totiž rozlišuji, s některými se ráda setkám, s jinými je to jen povinnost. Za těch pár let, co mě oslovují, si je trochu pamatuji. Občas se také stane, že v některých novinách vyjde to, co jsem vůbec neřekla,“ shrnuje na závěr svou zkušenost se světem médií Valérie Zawadská.

 
 
  Z rolí…        
           
  Duch český. Jak Vojtěch pro princeznu do ohně skočil. Odsouzen k životu. Škola hrou.  
           
  Duch český. Jak Vojtěch pro princeznu Odsouzen k životu. Škola hrou.  
    do ohně skočil.      
 

       
  Foto: Jaroslav Tatek a archiv TT

- Kateřina Vavrinčíková -

 
 

www.televize.cz

     

Zavřít okno.

     

Copyright © 2004 R K K & Valérie