Oficiální webové stránky Valérie Zawadské.

Šestinásobná vítězka TýTý v kategorii dabing a absolutní vítězka v roce 2000.

„Novináři se mě neustále ptají, zda mi nevadí, že jsem většinou skrytá v dabingovém nebo rozhlasovém studiu, a ačkoli mi to nevadí, tak tohle je také jedna z příležitostí jak být vidět,“ říká o své účasti v seriálu Rodinná pouta.

„Také mě zajímalo, jakým způsobem se natáčí, protože hraju v divadle Rokoko s Milenou Steinmasslovou v představeních Životu nebezpečné akty a ona, která se toho něco nahrála, mi říkala, že se v životě nesetkala s takovým pracovním nasazením, jaké panuje ve štábu, který Rodinná pouta připravuje.“ Když jí byla o prázdninách nabídnuta role Růži, jedna z jejích myšlenek byla, že by vůbec nebylo špatné si to „vražedné tempo“ vyzkoušet. Končila natáčení dabingové role v seriálu Západní vítr, který právě Nova vysílá, takže tomu nic nebránilo. Navíc ji velmi příjemně naladilo setkání se scenáristkami Jitkou a Kateřinou Bártů, s kterými si velmi padla do noty. „Role mě chytla už proto, že základním životním krédem mojí postavy je rčení: Kdo se bojí, sere v síni. Řekla jsem oběma dámám, že už kvůli téhle větě roli Růži chci. Už to jméno samo naznačuje, jakou má povahu a čím vším v životě prošla.“ Růženě Kudláčkové říkají Prchalovy děti kudlanka nábožná. Je dvakrát rozvedená a dvakrát své manžele pochovala. Je to žena rázná a nebojácná. Seriály a jejich dabování jsou vlastně doménou Valérie Zawadské.

„Rodinná pouta jsou stejná v tom, že je to práce, kterou mám ráda, a jiné je to pochopitelně ve výrazových prostředcích, protože jste před kamerou; v dabingu se jen pokouším napomáhat, nezkazit to těm hercům, které ve finále divák vidí.“ Rodinná pouta mají podle ní český humor, šarm a nabízejí divákům spoustu známých hereckých osobností. „Už jenom z profesního hlediska je zajímavé se podívat na jinou práci, než na jakou jsme tady byli zvyklí, ať už to byly inscenace, pohádky nebo televizní film. Jsem ráda, že jsem si to také mohla zkusit, protože to nasazení všech je veliké.“ Dokud nebyla oslovena kvůli účasti v Rodinných poutech, nesledovala je z jednoduchého důvodu: když zrovna nemá představení, čte v době, kdy se začínají vysílat, dětem před spaním Harryho Pottera. „Ti se mají, co?! Ale já se mám taky, protože bych se nepřinutila si ty tlusté knížky vzít do tramvají nebo do autobusů, takže bych si je asi nikdy nepřečetla. A musím říct, že je to opravdu skvělé čtení.“ Má doma už druhého školáka, takže v týdnu, kdy se vstává do školy, panuje „beztelevizní“ režim. Romanovi bylo v srpnu šest a šel už do první. „Vzpomněla jsem si na sebe; jsme se ségrou od sebe sice jenom čtrnáct měsíců, kdežto kluci tři a půl roku, ale ten mladší chce, stejně jako jsem chtěla já, dohnat staršího sourozence a vyrovnat se mu. Pamatuje si už i něco z násobilky, protože poslouchá, když zkouším Honzíka.“ Dřív je oba vodila ke školce, kterou měli po cestě do školy, a Honzík pokračoval v rámci osamostatňování sám; teď se loučí na kraji školy, protože každý chodí jiným vchodem.

Taky Peggy

Pokud je její Růžena něčím trošinku podobná některé z postav, které dabovala, tak je to prý Peggy ze sitcomu Ženatý se závazky. Ostatně když Prima rozjížděla projekt Rodinných pout, byla Valérie pozvaná na casting na roli maminky Prchalové. Kromě Mileny Steinmasslové potkala ze svých známých v seriálové kavárničce, kde se její scény odehrávají, Vladimíra Čecha a Reného Přibila. S tím se zná dlouhé roky, protože se setkávali, už když on byl v plzeňském a ona v chebském divadle. „Ze smíchovského divadla se zase znám s Vlastíkem Zavřelem, protože jsem tam chodila jako domů, když jsem léta bydlela na Smíchově.“

K narozeninám

Jinak má Valérie teď tak trochu smutek na duši, protože po čtyřech a půl letech končí v Ungeltu inscenace Jak vraždili sestru Charlie, ve které tak ráda hrála. V Branickém divadle hraje v inscenaci Druhá kapitola v úžasné společnosti Martiny Hudečkové i Davidů Prachaře a Matáska. S tou také jezdí po vlastech českých. V Přelouči, odkud si dřív vozila divácká ocenění za výkony v dabingu – jedno z nich dostala přímo devatenáctého září k narozeninám, teď při vyhlašování Cen Františka Filipovského funguje jako porotce. „Přijala jsem to s velkým potěšením, ale byl to velký časový zápřah, protože jsme během tří měsíců museli zhlédnout přes třicítku filmů. Byla jsem poctivý porotce, ale jsem ráda, že nás tam bylo dvanáct, protože přece jen – jak mám hodnotit, když tu profesi léta vykonávám? A na druhou stranu – můžu si dovolit někoho hodnotit za to, co ten rok udělal?
Proto jsem ráda, že jde jen o dva roky. Mrzí mě, že letos v září, kdy se ceny udílely, jsem byla právě s představením Druhé kapitoly na zájezdě v Táboře a nemohla jsem být přítomna,“ říká majitelka šesti zrcadel TýTý plus jednoho za absolutní vítězství. A za to, jak „není vidět“, se umístila před měsícem na druhém místě v anketě popularity rozhlasových posluchačů Neviditelný herec.

Vizitka

Narodila se: v roce 1958

Vystudovala: DAMU Potom byla v prvním angažmá v Chebu a v posledním v Městských divadlech pražských. Nyní je na volné noze.Má dva syny,devítiletého Honzíka a šestiletého Románka. Z televizních rolí: Trampoty pana Humbla,Odrátaříkovi a hrušce moudrosti,Duch český,Kobova garáž, I ve smrti sami, Rodinná pouta, Tři králové, Snowboarďáci.


Zavřít okno.

Copyright © Valérie & R K K, Design by R K K.