Valérie Zawadská  
 
   Novinky
   Divadlo
   Film
   Televize
   Dabing
   Rozhlas
   Fotoalbum
   Životopis
   Kontakt
   Linky
   e-mail
   Zpět
   Home

 

 

logo V Z

Oficiální webové stránky Valérie Zawadské.

  Rozhovory:

Glanc 15/2012

 
 
 
 

 

 

  Valérie Zawadská - Itálie v duši mé
  Glanc 15/2012

 

Klikni pro větší obrázek v novém okně.
Známá  dabérka  a  herečka  o  sobě  tvrdí,  že  má
italský  temperament. A asi na tom něco bude, když
dabuje i ty nejlepší italské hvězdy!
 
 
 
Slyšela  jsem,  že  máte  vřelý vztah k  Itálii. Je to
   pravda?
  Un giorno ti ammazzo, il mio amore to je věta, kterou mám nesmírně
  ráda!  Znamená:  Jednoho  dne  tě  zabiju,  lásko moje. Ta nádherná
  melodie  italštiny  mě  odmalička  láká.  Učila jsem se francouzštinu a
  latinu, to už jsem byla italštině blízko...
   
  Ale  protože  dabujete  italské  herečky,  asi  ji  často slýcháte, ne?
  Ano. A zní mi jako rajská hudba.
   
 
Navštívila jste někdy Itálii?
Ano, i když bych snad ani neměla přiznávat, že jen jedinkrát.
Bylo  to  už  před  mnoha lety, když jsem končila DAMU a se
školou jsme jeli na výměnný pobyt do Itálie s hrou Bertholda
Brechta Svatby. Byla jsem tehdy poprvé v životě na Západě.
Umíte  si  asi  představit, jak  jsem zírala! Procestovali jsme
celou  zemi  od  severu  k  jihu, dostali jsme se až na Sicílii,
v Palermu nás honili policajti...

Klikni pro větší obrázek v novém okně.

 
   
  Líbilo se vám tam?
  Itálie  je nádherná, Italové jsou báječní lidé a italština je krásná řeč!
  Když  na  to  s  odstupem  doby vzpomínám, dochází mi, že tu touhu
  naučit se italsky mám v sobě pořád. Ale protože jsem herečka a mám
  nohy,  ruce, oči a jsem schopná domluvit se pomocí těla, ta správná
  motivace mi pořád chybí. Asi pět italských vět ovšem umím!
   
  A co Italové jako muži?
  Jsou  prostě...  italští!  Samozřejmě,  že  jsem se do jednoho z nich,
  herce z Palerma, zamilovala. Dodnes si pamatuji jeho jménoPietro
  Antonino  Chiapara.  Ale  nebyl  to  typický  tmavý Ital! I když  měl
  snědou pleť, byl blond. Neuvěřitelné! Na základě této zamilovanosti
  jsem  si  po návratu domů koupila italsko-český slovník a začala se
  učit italsky. Ale náš vztah samozřejmě brzy skončil. Láska na dálku
  nekvete  a  v  době, kdy jsme nemohli svobodně cestovat, neměla
  už vůbec žádnou šanci.
   
  Vy jste se pak do Itálie už nikdy nevrátila. Proč?
  Prostě to nevyšlo. Jezdila jsem léta do Jugoslávie, odkud to do Itálie
  bylo,  co  by  kamenem  dohodil,  ale  abych  nastoupila  na loďku a
  přeplavila  se, to ne. Jenom  jsem si říkala: „Na druhé straně tohoto
  moře je moje milovaná, slunná Itálie.“
   
  A co třeba vy a italské restaurace? Chodíte do nich?
  Na  italské  kuchyni  si  spíš pochutnáváme doma.  Mí tři chlapi milují
  špagety,  ty  by  mohli  jíst  denně, a  já mám  ráda všechny možné
  těstoviny.  Dají se připravovat  na tisíc způsobů, chce to jen trochu
  fantazie  a  čerstvou bazalku. Italská jídla jsou skvělá právě teď – v
  létě,  třeba  takové  saláty přijdou v parných dnech k chuti. Ovšem
  například pizza mi k srdci nijak zvlášť nepřirostla.
   
  Existuje něco „italského“, co byste nejedla?
  Neznám  všechno,  ale... Vzpomínám  si, že jsem před lety dostala v
  jedné  italské restauraci špagety přelité něčím černým. Koukala jsem
  na to: „Co to je? Mám se vůbec odvážit to ochutnat? Nakonec jsem
  se do toho, jako zvědavá ženská, pustila a bylo to báječné! Až pak
  jsem    zjistila,    že    šlo   o   sépiovou   omáčku.  Anebo  smažené
  chobotničky...  To  je taky delikatesa! Rybí trhy mě vůbec okouzlují,
  člověk nestačí zírat, co všechno se z moře dá vylovit!
   
  A co italská vína?
  Víno  si  dám  ráda,  zvlášť  lehké,  suché a kvalitní. Na Itálii mě pak
  okouzlují slaměné karafy na červené víno, jež zalahodí oku dříve než
  jazyku.
   
  Vy také vystupujete s pořadem Písně slunné Itálie...
  Jde  o  komponované  pásmo  hudby  a poezie. Asi před pěti lety mě
  oslovili  flétnista  Jan Riedlbauch a kytarista Míla Klaus, jestli bych v
  tomto jejich projektu nezaskočila za Táničku Medveckou. Jako kdyby
  tušili,  že Itálii miluju! To jsem přece nemohla odmítnout! Je to vedle
  divadla a dabingu taková malá radost.
   
  Máte k sobě v Písních slunné Itálie muže-recitátora jako protipól?
  Mám, když to vyjde. Není snadné najít parťáka, abyste si sedli a aby
  měl v daný termín čas. Oslovili jsme Honzu Šťastného a Sašu Rašilova,
  a   když   nemůžou,  jedu  sama.  Asi  před  půl  rokem  jsme byli ve
  Svitavách  a  tam  se  ke mně přihnala extravagantní novinářka: „Já
  jsem  tak  nadšená!“  Seděla  ve druhé řadě s maminkou a dcerou a
  nebylo    možné   si   jich   nevšimnout,   protože  celé  představení
  komentovaly. Tak jsem jí to taktně vytkla a ona se rozesmála: „Víte,
  my jsme takové jižanské typy!“
   
 
Klikni pro větší obrázek v novém okně.
Vy taky nepatříte k tichým ženám. Vyhovuje vám
jižanský temperament?
Určitě.  Když  si  jsem něčím jistá, trvám na tom,
když mám pravdu, tak ji mám. Dokážu se za sebe
bít.  Určitě  nejsem typ panenky, která sedává v
koutě.
 
  Dabovala jste italské herečky, a to ty nejlepší. Jak to začalo?
  Musím  vzpomenout  paní  režisérku  Olgu  Walló, která  mě asi před
  dvaceti  lety  přizvala  k dabingu Shakespearova Krále Leara. Tehdy
  bylo zvykem dát dabérovi domů kazetu a scénář, aby se mohl doma
  předpřipravit.  Zvlášť  Shakespeare  je  těžký a  musíte  se naučit s
  hercem,  kterého namlouváte, dýchat...  A přitom mi Olga vložila jen
  tak mimochodem do ruky kazetu s filmem Tenkrát na Západě. „To si
  uděláme  k  tomu, to nebude těžké,“ prohlásila bezelstně. Kdyby jen
  tušila!
   
  Pravda, Claudia Cardinale a film Tenkrát na Západě se nesmazatelně
  vepsaly do historie kinematografie…
  Je  to  tak. Do povědomí  diváků jsem se nedostala díky tékládě v
  Králi Learovi, ale právě díky mé milované Claudii Cardinale. Po letech
  se  tenhle  film daboval znova a byla jsem velice potěšená, když na
  dabing přizvali opět mě. Když se pak křtil v Praze kalendář Pirelli, ve
  kterém  Claudia  –  stále nádherná  žena – pózovala, bylo mi ctí ho
  pokřtít a celý večer moderovat.
   
  Jak  se dabuje taková italština? Běžného diváka napadne, že Italové
  mluví rychle a někdy až nesrozumitelně drmolí.
  Měla jsem to štěstí, že jsem spolupracovala právě s Olgou Walló, jež
  nejen  mě,  ale  i  ostatní  dabéry naučila  vnímat každý jazyk, ať už
  italštinu, francouzštinu, španělštinu, či angličtinu, podle jeho specifik.
  Každá  řeč má svůj rytmus, a protože ho má i čeština, divák ji chce
  slyšet  čistou i u dabovaných snímků. Je na to takový malinkatý fígl,
  který  nebudu  prozrazovat...  Řeknu  jen,  že  je  třeba vnímat, jak
  herečka, kterou dabujete, dýchá, a překlad musí být opravdu kvalitní.
   
  Namlouvala jste i Sophii Loren. Jaký máte vztah k ní?
  Odpovím  takto: Když se mě někdo před třiceti lety ptal, kdo je mým
  vzorem,  jaké  herečky se  mi  líbí,  tak jsem  okamžitě vystartovala:
  Cardinale, Loren, Lollobrigida. V tomto pořadí.
   
  Setkala jste se někdy se slavnou herečkou, kterou jste dabovala?
  Bohužel  ne. Ale, jak se říká, co není, může být. I když... Kdysi jsem
  namlouvala Simone Signoret, která byla úžasná ve filmu Kočka. Jejím
  partnerem  v  onom  snímku  byl  Jean Gabin. A zrovna tyhle dva lidi
  potkat by bylo úžasnév duchu, opět italského, rčení: „Vidět Neapol
  a  zemřít!“  Škoda, že už nejsou mezi námi. Kdoví, třeba se sejdeme
  v některém z příštích životů.
   
   
   
  Valérie Zawadská (53)
  Absolventka  DAMU a dlouholetá členka Městských divadel pražských
  je  už  téměř  dvacet let na volné noze. Můžete ji vidět například ve
  hře Splašené nůžky v Divadle Kalich nebo v Divadle Na Jezerce ve hře
  Paní  plukovníková a Charleyova teta. Na svém kontě má mnoho rolí
  ve  filmu  i  v televizi, je naší přední, mnohokrát oceněnou dabérkou.
  Její  charakteristický  hlas  nejde „přeslechnout“. Žije s muzikantem
  Romanem „Krokusem“ Křížem, s nímž má dva syny.
   
  Dabing a já:
  „Co  mě  proslavilo,  byla role Alexis v seriálu Dynastie. Po Dallasu to
  byl  druhý  americký seriál, který tehdy hladový český národ pohltil.
  Seriály  dabuji  dodnes, ať  je  to  Glee,  Právo a pořádek, Ženatý se
  závazky... A do toho filmy a spoustu dokumentů.“
   
   
  - Šárka Schmidtová -
  Foto: Tomáš Pánek (2), isifa.com (1) a profimedia.cz (2)
   
   
   
   

www.astrosat.cz/glanc

 
 
 
 
 

Copyright © Valérie & R K K, Design by R K K.