Ve třiatřiceti letech si říkala - žádný partner, žádný vztah. „Máma pocházela z patnácti dětí a já toužila po velké rodině. Měla jsem strach, že se už nikdy nedostanu na výsluní, protože se osobní krize odrážela i v práci na jevišti. Ze dna mi pomohlo pár dobrých přátel. Pochopila jsem, že nemá cenu  honit se za kariérou. V té době porodila Simona Stašová kluka a radila mi: musíš mít dítě, pak budeš hrát úplně jinak. Nevadí, že nemáš chlapa, dítě si vychováš  sama. Naštěstí jsem to neudělala.“

Rodina žila v bytě čtvrté kategorie a dlouho se marně pokoušela o výměnu. „V březnu to bude deset let, co jsme se šli poprvé podívat na dva plus jedna od magistrátu. Tehdy mladé rodiny dostávaly tři plus jedna, a jelikož já už byla stará koza, úředníci nepředpokládali, že bych ještě otěhotněla. Naštěstí se mi to povedlo ještě před čtyřicítkou. Bohužel jsem tou dobou už věděla, že moje maminka má rakovinu, a tak nový život vystřídala smrt.“

Partner Valérie Zawadské nemá příliš rád publicitu, takže ji nedoprovází do společnosti. „Nerad se fotografuje. Je to jeho rozhodnutí a já ho chápu.“ Výjimku udělal jen při předávání cen v televizní divácké soutěži TýTý, v níž pravidelně vítězila jako dabérka a v roce 2000 získala nejvyšší počet hlasů. „Nevím, proč kategorii dabingu zrušili. Když byl Vladimír Železný nejmocnějším ředitelem všech televizí na celé planetě, prohlásil ve svém pořadu poté, co jsem dostala zrcadlo za absolutní vítězství, že by se kategorie dabér měla zrušit, protože do TýTý nepatří. Prý jde o nejoblíbenější tvář a ne hlas. Navrhl, že místo ní by mohl být vyhlašován nejoblíbenější ředitel,“ neudrží vážnou tvář ani po letech.