| |
| |
|
Valérie Zawadská se vrací
na divadelní prkna. |
|
(server Volný.cz, čtvrtek
29. 06. 2006) |
|
|
|
|
|
Herečka, kterou
známe spíš jako dabérku, bude hrát v Divadle Palace. |
|
|
|
|
| |
 |
Po dlouhé době
bude herečka a dabérka Valérie Zawadská (47) opět vystupovat
na prknech, která znamenají svět. Tentokrát v Divadle Palace,
které vzniklo letos v lednu na místě Divadla Jiřího
Grossmanna. |
|
| |
|
|
|
| |
"Oslovil mě ředitel
agentury AP-Prosper Alexej Pyško, se kterým se známe už léta, od
mých patnácti, jeho sedmnácti. Potkávali jsme se na festivalech
poezie. Nikdy jsme spolu na jevišti nestáli, což je možná trochu
mrzuté, ovšem jsou to jen takové úvahy. Ale jsem ráda, že mě
oslovil. A že jsem právě u něj mohla udělat nádhernou, pro mě
krásnou, až v současnosti bych řekla mou životní roli, kterou mám v
Simonově hře II. kapitola. Rozhodně všechny zvu, je to opravdu
krásná věc," svěřila se Zawadská. |
|
| |
|
|
| |
Divadlo Palace bude mít
od října na repertoáru šest her. Valérie hraje ve dvou z nich. V
Simonově II. kapitole a v Motýlech. "Když mi Lexa nabídl práci v
Motýlech, dostala jsem nejdříve šok - já a hrát matku? Pak jsem
pochopila, že to je skvělé, protože konečně se nemusím tvářit, že
jsem neustále ta rozjuchaná třicátnice, ale že už zaplať pánbůh můžu
hrát i tyhle role. Každá etapa v životě herce má nějaké svoje období
- období Julií, čarodějnic, matek… Zaplať pánbůh, že ta práce je, a
navíc ve společnosti skvělých kolegů a režisérů," dodala herečka. |
|
| |
|
|
| |
Valérie Zawadská hrála
před revolucí ve spoustě divadel. Mezi její domovské scény patřilo
Severomoravské divadlo v Šumperku, Západočeské divadlo v Chebu nebo
Městská divadla pražská. Nejvíce se tedy těší, že najde opět svoji
domovskou scénu. |
|
| |
|
|
| |
"Protože už se s kolegy
v případě II. kapitoly nějakou chvíli potkáváme, přičemž Motýli měli
premiéru až 6. března, tak se netěším jenom na spolupráci s nimi,
ale také na pražského diváka a na to, že vlastně budu někde trošku
doma. Celý život jsem byla zvyklá, že jsem někde v divadle. Ale po
revoluci bylo všechno jinak, a já jsem ráda, že můžu divadlo dělat.
Že to nemusí být jenom dabing nebo rozhlas. Vyzkoušela už jsem si
toho hodně, ale myslím, že nejkrásnější na naší práci je setkání s
divákem. Nepopsatelný okamžik, kdy my na jevišti diváka ´cítíme´ a
on nás. Ten pocit se nedá nijak vyjádřit," uzavřela Zawadská. |
|
| |
|
|
| |
 |
|
| |
|
|
| |
zdroj.Korzo |
>> |
|
|
|
|
|
|
| |
|
http://web.volny.cz |
| |
| |
|
|
